Praha.cz

Smíchovské betonové květináče se už staly pověstnými. Zatímco radnice je hájí tím, že snižují imise, profesorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jana Albrechtová říká, že efekt je spíš negativní a pro městskou část to nemusí být ekonomicky únosné. Lepší jsou podle ní stromy vysázené přímo do půdy.

Kvůli kritice místních lidí se smíchovské betonové květináče s rostlinami přemisťovaly z místa na místo. Nejprve byly v oblasti Hořejšího nábřeží, doposud jsou v ulicích Strakonická, Svornosti či třeba Nádražní.

Květináče, které překážely, nechala radnice páté městské části hromadně přesunout k zastávce autobusu a tramvaje Lihovar, kde keříky zasazené v těchto betonových korytech stojí přímo před živou zelení. V Plzeňské u Strahovského tunelu jsou dokonce přímo na trávě.

Městská část Praha 5 hájí umístění 245 obřích květináčů se stromy, keři i trávou, tím, že se tím snižují imise. Instalovány byly dokonce v rámci projektu „Snížení imisní zátěže ozeleněním ulic“.

Je lepší, když jsou sázeny přímo do půdy

„Nedovedu si představit, jaký mechanismus snižování imisí mohli mít autoři návrhu z městské části Prahy 5 na mysli,“ uvedla pro Pražský patriot profesorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jana Albrechtová. Imise z výfukových plynů na rostliny podle ní vliv mají, ale převážně negativní, působí na rostliny jako stresový faktor.

„Pro stromy je nesrovnatelně lepší, když jsou rovnou vysázeny přímo do půdy, neboť mají možnost čerpat živiny a vodu z velkého objemu půdy díky rozvoji kořenového systému. Ten pak může prorůstat v půdě až do desítek metrů všemi směry,“ řekla.

„Objem půdy, který vzrostlému stromu, třeba jen o výšce několik metrů, poskytuje živiny a vodu, je ohromný. Řádově se může jednat až o stovky metrů krychlových i více,“ dodala.

Je to pro Prahu 5 ekonomicky únosné?

Strom v květináči má podle ní omezené možnosti získat vodu a živiny – je zcela závislý na umělém zavlažování a hnojení. „Dospělý vzrostlý strom za jasného letního dne přijímá z půdy i několik stovek litrů denně. A nedostane-li je, uschne,“ řekla.

„Stromy, rostoucí v půdě v rámci oněch až stovek metrů krychlových půdy s jejich kořenovým systémem, navíc umějí přerozdělovat vodu v půdě a dokonce ji předávat z kořenů do vyschlé půdy,“ doplnila.

Otázkou podle ní je, zda je pro městskou část ekonomicky vůbec proveditelné a únosné zajistit každodenní umělou závlahu pro každý strom v každém květináči v řádu desítek, spíše stovek litrů denně. „A pak je samozřejmě třeba zajistit průběžné hnojení několikrát ročně,“ doplnila.

Exšéfka inspekce kroutí hlavou

Bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová nad květináči u Lihovaru jen kroutí hlavou. „Je to absurdní. Pochopila bych, kdyby byly dány někam, kde není zeleň, ale jen beton. Dát je k zeleni je ale nepochopitelné,“ řekla. Keříky v květináčích je podle jejích slov potřeba hodně zalévat, přičemž zálivka je drahá, keře se zalévají klasickou pitnou vodou. Tylová, která v současné době působí ve funkci místostarostky Prahy 12, uvedla, že jejich radnice také dostala od firmy nabídku na umístění květináčů, ale odmítla ji. „Dáváme přednost zasazování zeleně přímo do země,“ dodala

Proti květináčům vznikly petice a výzvy

Kvůli betonovým květináčům dokonce vznikla výzva místních občanů starostovi Prahy 5 Miroslavu Zelenému, místostarostovi Jaroslavu Nedvědovi a všem zastupitelům.

„Ačkoli již bývalý starosta Radek Klíma slíbil veřejně na říjnovém zasedání zastupitelstva, že celý projekt bude zastaven, nikdy zastaven nebyl,“ uvádějí autoři prohlášení Tatiana Konrádová a Lukáš Budín.

Betonové květináče podle autorů výzvy dál slouží černému výlepu reklam, vulgárním nápisům, neplní účel snižování škodlivých imisí, zabírají místo kolemjdoucím, cyklistům, vozíčkářům a rodičům s kočárky.

Nefunkční byla podle nich příslušná pracovní skupina, která vážně neřešila žádné alternativní návrhy, jak květináče využít. Budín z ní proto vystoupil. Autoři prohlášení by byli rádi, kdyby se květináči radnice zabývala na jednání zastupitelstva.

Zdroj: www.prazskypatriot.cz